"Život je otázkou volby. Víme, že nejde jen o reklamní slogan, ale pravidlo, o které bychom se rádi opírali. Tušíme totiž, že ne vždy tu volbu má někdo možnost udělat – stačí, když nedostane dobře rozdané karty v rodině, z které pochází. I když i v takových případech samozřejmě existují okamžiky, kdy je volba na jedinci takovém, ve velké většině příběhů se pak dá volit za zcela jiných podmínek, než v rodinách dobře nebo alespoň průměrně situovaných. V podstatně horších. Takové děti a potažmo jedinci, kteří z nich vyrostou, mají vstup do života i život kompletně často složitější. A to i když jsou rozhodnuti vzít svůj osud do vlastních rukou. Bez pomoci je to těžké.

Někteří odborníci říkají, že problémy s chudobou i ve vyspělých zemích světa jsou úzce provázány s takzvaným fenoménem vykořenění. Nutno říct, že nejsou daleko od pravdy. 

Pevné rodové kořeny má ten, kdo ví, co dělali jeho předkové, odkud pochází a jaký měli život. Tak může člověk pokračovat v rodinném dědictví. Z úcty k předkům bude pokračovat v předky započatém díle. Tato možnost je však mnoha lidem u nás odepřena. Stojí za tím rozpady rodin, absentující generační provázanost, potlačování důležitosti rodiny jako takové (lidé například nepokládají za nutnost manželství, uznané otcovství). Děti, které v takovém prostředí vyrůstají, necítí sounáležitost ke svému rodu, mnohdy neví nic o svých rodových kořenech už dvě generace zpátky. Nevytváří si vztah k místu, kde vyrůstají, nemají potřebu v něm zůstávat, či ho jakkoli zvelebovat. Zvlášť, když se jedná o děti, které se musejí se svými matkami (většinou samoživitelkami) často stěhovat, poznávat stále nové lidi a prakticky nemít čas a možnost si vytvářet citové vazby. Pokud přece jen funguje širší rodina, je šance, že se nepříznivý stav nebude přenášet přes generace. Jestliže rodina a zázemí svoji roli neplní z jakéhokoli důvodu, je cesta dětí i jejich rodičů značně strastiplná. 

I proto jsem se rozhodla vsadit v naší společnosti Women for Women na pomoc těm, kteří blízké nemají, nebo je opustili anebo se od nich bylo třeba odpoutat někdy i v zájmu vlastní existence. Děti, které jsou naše budoucnost, potřebují vědět, že mají šanci vzít svůj osud do vlastních rukou. Že to není jen prázdná fráze. A také to, že budou moci dál své rodové kořeny zapouštět. Je to důležité, protože jedinec, který ví, kam patří, má snahu se o své prostředí starat, kultivovat ho, rozvíjet v něm mezilidské vztahy.

Pokud byste se mě zeptali, koho budu volit před jakýmikoli volbami, pak věřte, že bych tedy kroužkovala skupinu lidí, kterou v reálu na žádném volebním lístku není. Přesto ji považuju za důležitou. Poněvadž nebudeme-li řešit problémy lidí padajících do chudoby a sociální nouze, přinese to následně potíže celé společnosti. 

Ano, pochopila jsem za těch několik let, kdy se práci a pomoci v rámci naší obecně prospěšné společnosti věnuju, kolik lidí potřebuje vytáhnout ze dna, na které padá nebo míří. Ačkoli si možná trochu někdy můžou za svoji situaci sami, jejich děti jsou v tom nevinně, nezaslouží si, aby jim nebyla podána pomocná ruka. A tak zatímco tisíce dětí díky nám a projektu Obědy pro děti, nemusí trávit období školních obědů v izolaci, protože rodina nemá na zaplacení. Jiným rodinám, resp. samoživitelů, jsem pomohli s kaucí na bydlení, aby se mohli přestěhovat a vytvořit si pokud možno stabilní zázemí a vazby. Již v roce 2012 jsme začali projektem podporovaného bydlení a psychosociální pomoci pro ženy a jejich děti v tíživé situaci, kterou nedokáží sami řešit a hrozí jim ztráta bydlení. Nejdůležitější pro mne bylo a je právě to, aby se děti nedostávaly do situací, kdy nebudou moci být se svými rodiči. To považuju za klíčové, aby všechny děti měly domov. Proto existuje projekt Bydlím, tedy jsem a jeho dva programy - Kauce na bydlení a První rok.

Pomáháme však i v dalších oblastech – tolik důležitých pro harmonické dětství (projekt IT pro děti či projekty Servis rodiny a Servis vztahů). Zázraky neumíme, ale jsme si vědomi, že každá efektivní pomoc vede k lepšímu světu kolem nás. 

Je to důležité. Chceme-li, aby naši příští budoucnost měli v rukou sebevědomí lidé, musíme dát dnešním dětem možnost zdravé sebevědomí budovat."

Ivana Tykač, spoluzakladatelka a ředitelka WOMEN FOR WOMEN, o.p.s.

• Žádné dítě nebude hladovět kvůli penězům (Obědy pro děti)
• Žádné dítě nepůjde od mámy/táty kvůli penězům (Bydlím, tedy jsem)
• Žádnému dítěti nebude odpíráno vzdělávání kvůli penězům (IT pro děti)
• Žádné dítě nebude trpět kvůli rozvodu rodičů (Servis rodiny)
• Žádné dítě by nemělo být ohroženo na zdraví kvůli penězům (např. ochrana vakcínami za peníze, brýle, zubař apod.)
• Žádný dítě by nemělo trpět méněcenností kvůli penězům
• Každé dítě by mělo zažívat pocit domova
• Každému dítěti by mělo být dopřáno spokojené a šťastné dětství
• Každému dítěti by měl být dopřán pocit sounáležitosti
• Každé dítě by mělo mít možnost být se svými rodiči/rodičem