Ve školách vaří podle nové vyhlášky, dvě třetiny dětí ale oběd nesní. Nechutná jim

Pár slov o školních obědech a svobodě volby od zakladatelky Women for Women Ivany Tykač.

Vláda oznámila, že nový spotřební koš pro školní jídelny už nebude povinný a nově půjde jen o doporučení. Sklidila bouři hněvu. Kritici v tom vidí rezignaci na zdraví dětí. Patrně nevědí, že školy, s nimiž ve Women for Women spolupracujeme, vyhazují až dvě třetiny obědů uvařených podle této vyhlášky, protože je děti odmítnou a nesní. Není výjimkou, že pak odpoledne usínají únavou a vyčerpáním.

Navíc by rozhodně nebylo od věci použít japonský model, v němž si děti jídlo samy plánují, nakupují a vaří ho v rámci výuky. Je podle mě fantastický a hodně by pomohl rozvoji dětí, které by navíc byly schopny uvařit doma pro rodiče, sourozence nebo prarodiče. Pojďte se se mnou teď ale podívat na celou situaci u nás v České republice.

Od 1. září 2025 platí novela vyhlášky o školním stravování a spotřební koš nově hlídá i nutriční kvalitu. Méně masa, mléčných výrobků a brambor, více ryb, luštěnin, celozrnných obilovin, ovoce a zeleniny a méně cukru. Bílkoviny tedy zůstávají pohlídané (což je v pořádku), součet masa, ryb a luštěnin má stanovené minimum.

Ministr školství Robert Plaga 11. listopadu 2026 potvrdil, že vyhláška zůstává, ale spotřební koš z ní zmizí a bude jen nezávazným doporučením. Úprava vyhlášky se teprve připravuje, takže konečné znění zatím neznáme.

Nicméně školám naprosto nic nezakazuje zdravě vařit.

Kdo už podle nového koše vaří a děti to jí, může pokračovat. Je ale fér přiznat, že zmizí jen závazné minimum. Právě to kritiky znepokojuje. Viděli jsme mnoho různých vystoupení, od pracovníků škol přes nutriční terapeuty a politiky až k rodičům. Dovolím si připojit pohled Women for Women.

Náš projekt Obědy pro děti funguje od roku 2013 s podporou státu (děkujeme) a pomáhá více než deseti tisícům dětí ve více než tisíci školách po celé republice. Právě proto víme, že po zavedení nového jídelníčku s více rostlinnou stravou se v některých školách vyhazují až dvě třetiny jídla. Děti často zůstávají hladové a odpoledne usínají v lavicích. Pro zhruba 15 % z nich je přitom školní oběd jediným teplým jídlem dne.

Ministerstvo zdravotnictví naopak uvádí, že pilotní testování nového koše potvrdilo jeho proveditelnost. Rozdíl podle mě není v jídle, ale v tempu. Tam, kde se změna zaváděla postupně a s vysvětlováním, fungovala. Jídlo, které skončí v koši, dítě nevyživí. Nechceme, aby si děti zvykaly jídlo vyhazovat, je to plýtvání zdroji.

Japonsko má od roku 2005 zákon o výživové výchově a ve školách učitele výživy, kteří dětem jídelníček vysvětlují. Finsko dává všem žákům bezplatný oběd od roku 1948 a jídelny se řídí doporučeními Národní rady pro výživu. V obou zemích je oběd součástí výuky, a právě to dělá rozdíl.

Mezitím sleduji, že se školní obědy propracovaly do včerejších hlavních zpráv Televizních novin na Nově. Kritici chtějí záruku pro každé dítě. Nový koš měl omezit sůl, cukr a průmyslově zpracované potraviny. Dítě si ale jídelnu nevybírá. Obědy jsou dotované z veřejných peněz. Ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková pochybuje, že jídelny budou nezávazná doporučení dodržovat.

Tomu rozumím, jenže…

Děti, pro které je oběd jediným teplým jídlem, nejvíc ohrožuje právě ten oběd, který nesní.

Opravdu nejsme stejní. Různé rodiny, různé kraje i různé zvyky u stolu a ředitelé s kuchařkami znají své děti lépe než ministerstvo. V demokratické společnosti jim proto můžeme dát dobré doporučení a důvěřovat jim. Ředitel ZŠ Bohumila Hrabala v Praze 8 Matěj Rašovský uvedl, že jeho škola vaří zdravě, a přesto by nový koš plnila jen zhruba ze 60 %. Příkaz, který nesplní ani školy, jež se snaží, nikomu moc nepomůže.

Co by pomohlo:

  • Zavádět nová jídla postupně, vedle těch, která děti znají.
  • Kde to jde, nabídnout výběr ze dvou jídel.
  • Udělat z oběda součást výuky. Ochutnávky, vysvětlování, rozhovory.
  • Vzdělávat kuchařky, aby vařily tak, aby luštěniny a zelenina dětem chutnaly.
  • Zveřejňovat, jak jídelny doporučený koš plní, aby kvalita nezůstala jen na papíře.

Cíl zůstává. Víc luštěnin, ryb, zeleniny a celozrnných potravin a zdravé návyky do dospělosti. Zdravá strava ale neznamená méně kvalitních bílkovin a nevede k ní jedna vyhláška. Zdravý talíř je pestrý talíř, který děti opravdu sní.

Kontakt pro média:
info@w4w.cz

Komentáře